Na strategickém místě na vrchu Hradiště, které se vypíná vysoko nad bývalým soutokem Vltavy a původním korytem Berounky, lidé sídlili s přestávkami posledních 2,5 tisíce let. Největší keltské oppidum (sídlo městského charakteru) Čech bylo v roce 1989 prohlášeno Národní kulturní památkou.
Na strategickém místě na vrchu Hradiště, které se vypíná vysoko nad bývalým soutokem Vltavy a původním korytem Berounky, lidé sídlili s přestávkami posledních 2,5 tisíce let. Největší keltské oppidum (sídlo městského charakteru) Čech bylo v roce 1989 prohlášeno Národní kulturní památkou.
Výzkum lokality trval bez přestávky 27 let (1963-1990). Podle poznatků odborníků zde první hradiště vzniklo ve střední době bronzové, na místě se však dál bydlelo i v pozdní době halštatské až časně látenské (550-400 př. Kristem). Hradiště bylo patrně rovněž obýváno také v době římské a v raném středověku. Samotné keltské oppidum bylo založeno kolem roku 180 př. Kr. a celková plocha opevněného území přesáhla 100 ha. Vnitřní zástavba keltského „městečka“ zahrnovala jak dvorcovou zástavbu, tak domy s pevnou konstrukcí, dílny a skladovací prostory. V mladším období vyrostlo opevnění na sousedním vrchu Šance a bylo přes Břežanské údolí propojeno s fortifikací na Hradišti. Toto opevnění bylo patrně upraveno a využito během třicetileté války. Celková délka všech obranných opevněných linií přesahuje 9 km. Celý areál oppida byl opuštěn mezi lety 30 až 20 př. Kr.
Ideální pro poznání Hradiště je naučná stezka Oppidum Závist, která návštěvníky seznámí s předhradím, bránami, opevněním či akropolí.
Ačkoli oppidum leží na vrchu jménem Hradiště, je dodnes nesprávně nazýváno Závist – podle osady na břehu Vltavy.