V současné době je nádraží administrativně přiděleno uzlové stanici Benešov u Prahy. Jedná se o stanici smíšenou podle povahy práce a mezilehlou po provozní stránce. Kromě dřevěného skladiště s kamennou rampou se na nádraží nachází ještě výpravní budova, kolejová váha, dřevěné záchody, kůlny a soukromá restaurace (majitel Jan Hůrka).
Jílovská železniční stanice byla otevřena dne 22. září 1897, kdy byl zprovozněn úsek z Prosečnice v délce čtyř kilometrů. Předchozí úsek tratě z Čerčan do Prosečnice (dříve Požáry) byl uveden do provozu již 18. ledna 1897. V Jílovém pak trať dočasně končila, jelikož další úsek směrem na Skochovice se tehdy teprve projektoval, přičemž zdržení v projektu bylo způsobeno tahanicemi mezi Jílovým a Kamenným Přívozem. Navíc proti předchozím úsekům se jednalo o úplně jiný charakter stavby. Trať dále z Jílového totiž nebyla vedena po lukách a v lesích, ale vysoko nad řekou Sázavou. Bylo tedy nutné zbudovat řadu umělých staveb, které na sebe velice těsně navazují. Z těch nejznámějších je nutné zmínit samozřejmě kamenný viadukt Žampach přes rokli Kocour a šestici tunelů. Změna v trasování tratě podle požadavků jílovské radnice přinesla částečné přiblížení stanice k městu. Samotné nádraží pak leželo v obci Kabáty, v níž žila většinou chudší vrstva pracujících z Jílového, pro něž v královském městě Jílovém nebylo místo. Cestu, která spojovala obec Kabáty s Jílovým, trať překračovala na zdejší poměry velkým kamenným jednoobloukovým mostem (km 19,950), který se nám zachoval do dnešních dob (přes dnešní silnici 105).
Přímo na zmiňovaném mostě přes jílovskou silnici pak krhanickým zhlavím začínalo kolejiště nové stanice, které neslo prosté pojmenování Jílové. To se změnilo až po 1. světové válce, kdy bylo změněno na současné Jílové u Prahy. Kolejiště stanice bylo tříkolejné, všechny koleje měly téměř stejnou délku. Nádražní budova byla postavena u krhanického zhlaví a budova dřevěného skladiště na opačné straně. Přímo vedle nádražní (směrem na Krhanice) byly postaveny typizované dřevěné záchody. U davelského zhlaví byl mezi dvěma dopravními kolejemi vystavěn vodní jeřáb a v první koleji navíc i odpopelňovací jáma. Roku 1908 bylo vybavení stanice rozšířeno o kolejovou mostní váhu délky 6 metrů a nosnosti 25 tun od firmy Pelikán a syn Praha. Váha byla vystavěna mezi dřevěným skladištěm a davelským zhlavím, tedy v místech kde stojí dnešní kolejová váha.
V současné době je nádraží administrativně přiděleno uzlové stanici Benešov u Prahy. Jedná se o stanici smíšenou podle povahy práce a mezilehlou po provozní stránce. Kromě dřevěného skladiště s kamennou rampou se na nádraží nachází ještě výpravní budova, kolejová váha, dřevěné záchody, kůlny a soukromá restaurace (majitel Jan Hůrka).