První písemná zmínka v roce 1392
Kostel Božího těla je hřbitovní a byl postaven pro potřeby horníků, aby měli možnost vykonat bohoslužbu před vstupem do dolu. Božímu tělu byl zasvěcen ve 14. století.
Kostel Božího těla je hřbitovní a byl postaven pro potřeby horníků, aby měli možnost vykonat bohoslužbu před vstupem do dolu. Božímu tělu byl zasvěcen ve 14. století. Hřbitovní kostelík Božího těla, na návrší západně od města, připomínaný již r. 1392, posledně r. 1884 opravený, je prosté, neslohové stavení s obdélníkovou lodí a s presbytářem polokruhově zakončeným. Strop plochý, střecha šindelová. Na střeše vížka dřevěná, pokrytá šindelem. Okna obdélníková, polokruhově sklenuta. Oltář barokní dřevěný, jednoduchý. Na oltáři zajímavý cínový barokní rámec rozvilinový s ovocnými festony po stranách; také čelní strana podstavce ozdobena prolamovanými rozvilinkami. Nad obrazem kartuše obklopená cínovými rozvilinami; uprostřed kalich z hostií. V rámu obraz na prkně malovaný, 59 cm vys. "Sv. Rodina na odpočinku". Obojí ze sklonku XVII. stol. Kostelík je patrně nejstarší stavbou ve městě. Ve 13. stol. se pracovní ruch i obydlí soustřeďovaly na západ od nynějšího města. Měli tak možnost vykonat bohoslužbu před vstupem do dolu. Do dolů se zde skutečně vstupovalo. Ještě v 19. stol. zde byly tři jámy - šachty, dvě na jižní straně kostela, jedna na straně západní. Procházela tudy zlatá žíla. Kostel měl svého kněze a stál skoro uprostřed osady. Hřbitov při něm nebyl.