Potoky a říčky, které mají dosud čistou vodu, klikaté meandrující koryto a přírodní břehy s kameny, převisy a kořeny stromů, hostí úžasné množství vodních bezobratlých, larev jepic, vážek, komárů a dalšího hmyzu. Touto drobotinou se živí zástupy menších rybek, na které na oplátku číhají někteří ptáci, hadi a šelmy.
V čistých řekách, potocích a rybnících žije rak říční, který kdysi byl tak hojný, že byl ve velkém loven jako vyhlášená pochoutka. Se znečištěním toků, upravováním jejich koryt a břehů raků výrazně ubylo, další ranou pak byla epidemie tzv. račího moru, která dosud nebyla vymýcena. Raci se přes den ukrývají pod kameny nebo v norách v březích, v noci loví drobné živočichy, sbírají uhynulé ryby a zbytky rostlin.
Při procházce podél řeky občas zaslechneme vysoké pískání a vzápětí se nad hladinou mihne jasně modrý záblesk. To proletěl plachý ledňáček říční. Ledňáčci hnízdí v norách, které si hrabou ve strmých jílových březích. Posedávají na nízkých větvích nad vodou a sledují hladinu, náhlým střemhlavým letem se pak vrhají pod vodu a uchvacují drobné rybky, které jsou jejich hlavní potravou. Ledňáčci ke svému životu potřebují čistou vodu, dostatek ryb a přírodní břehy toků.
Budete-li pátrat na dně Buchovského potůčku před vámi, jistě narazíte na podlouhlý váleček ze slepených dřívek či kamínků. K vašemu údivu se tento váleček za chvíli začne pohybovat – to larva chrostíka, která v něm žije, vysunula nožky a snaží se utéct do bezpečí. Zrnka písku, kamínky, kousky listí či jehličí si na sebe nalepila, aby se v tomto brnění mohla ukrývat. Dospělí chrostíci žijí v blízkosti vod a připomínají malé motýlky.
V okolí vodních toků a nádrží často zahlédneme poletovat vážky.
Na březích potoků nehybně postává a číhá také volavka popelavá, velký štíhlý pták s rozpětím křídel až 170 cm. Volavka loví ryby, hmyz, myši a hady. Za letu její silueta vzdáleně připomíná příbuzného čápa, bezpečně ji však poznáme podle zataženého, esovitě stočeného krku.